Havlíčkova ulice u nádraží Praha střed, 1984

....ohrady, plechy, bednění, dřevěná lešení, šeď, špína... To byl běžný obraz. Ukazovala jsem s hrdostí krásy Prahy svým kamarádům, kteří občas dorazili do Prahy ze západního světa, a oni se ptali na nutnost šedi, ohrad, lešení. Nerozuměla jsem jim v té době, měla jsem své město moc ráda. Až změna a možnost srovnání znovu ukazují, jak se tlak na celou společnost promítl i do fyzického obrazu města. Barbora Seifertová