Spálená ulice, Praha 1983

Moc dobře si pamatuji to lešení -- no, spíše tunel. Chodila jsem pod ním tak 7--8 let. Ne proto, že by ty domy (ve „vlastnictví socialistické společnosti“ -- tedy nás všech a nikoho) opravovali, ale proto, že z domu padala omítka, odlupovaly se kusy fasády. Nesnášela jsem to -- chodit s malými dětmi denně tím tunelem a špínou --, ale zase to bylo lepší, než kdyby mi spadl na hlavu kus balkonu, který se v té době utrhl ve Vodičkově ulici a zabil člověka. Vlastně jsem si nikdy domy nad tím tunelem neprohlédla, takže jsem ráda, že vidím po letech tuto fotku. A hlavně jsem ráda, že ty domy už nepatří „lidu“, že se na ně mohu koukat a že jsou fakt o moc hezčí než za bolševika. Renata Skronská